|
Minirozhovor Hospodářských novin s Emire Khidayer, arabistkou a islamistkou působící ve společnosti YMS Group v Dubaji, Egyptě a Kuvajtu.
Setkal jsem se s pojmem emiratizace. Můžete ho vysvětlit?
Je to přesazování místních, teda Emirátčanů, na vysoké pozici hlavně ve vládní sféře, do manažmentu velkých firem, ale i zaměstnání co největšího počtu místních. Důvodem je nárůst tamější populace a také fakt, že místní si uvědomují, jak často jsou zde cizinci, kteří určují směr krajiny, a místní zaostávají i ve vzdělání. Na tender se tento pojem nehodí. Výběrové konání se posuzuje poměrně objektivně. Nakonec mnohé zahraniční firmy mají své pobočky v Emirátech, přičemž jsou zaregistrované jako emirátské firmy.
 Jak vnímají a hodnotí Emirátčani Slováky, kteří tam pracují?
Určité kastování existuje. Není jedno, z jaké krajiny pocházíte. Fakt, že jsme z Evropy, i když z východního bloku, dnes už ve spojitosti s EÚ přestává v očích Emirátčanů hrát až takovou významnou roli. Místní obyvatelé, kteří jsou na významných postech, už vědí, že Slováci jsou šikovní odborníci. I když Západoevropani dosud dostávají na té jisté pozici obvykle vyšší plat, přece jen patříme k Evropanům, kteří spolu s Američany hrají oproti ostatnímu světu v Emirátech prim. Vlastně nás řadí k žádaným odborníkům, často více vyhovující, než jsou Arabi z jiných krajin. Nejvíce si tam cení kromě kamarádů ze zálivu, teda z Kuvajtu, Ománu, Saudské Arábie, Kataru a Bahrajnu, právě Libanonce a Palestince. Iráčané jsou v důsledku současné bídné situaci téměř na posledním místě. Významné místo zaujímají Íránci, i když nejsou Arabi, ale Indoevropané. Ind, Pákistánec či Filipínčan je, až na výjimky, od začátku zaškatulkovaný.
Mění se postavení žen v Emirátech?
I v 21. století žijí ženy a muži v této arabsko-islámské společnosti separátně. Jejich světy jsou odlišné i v rámci Emirátů. Nejkonzervativnější je v porovnání s jinými emiráty či arabskými krajinami emirát Šardža. Není vůbec běžné, že na vysokých pozicích pracují ženy. Tam, kde jsou, je to spíše politický tah, teda boj mezi jednotlivými klany emirátské společnosti a přesazování rodinných zájmů. Jak se tam žena prosadí na pozici středního manažmentu, signalizuje, že tam pravděpodobně něco nesedí. Násilné přesazování žen, jako je to v Šardži, jim dává na jedné straně konečně možnost projevit se i v pracovních funkcích na veřejnosti, avšak na druhé straně jsou v práci vystavené tvrdému mužskému vzdoru, který číhá ze všech stran. Tím se dostává do popředí feministické hnutí.
Autor: Peter Martinek
Publikováno se svolením autora rozhovoru |
