|
Jedním z nových firemních členů Českého plynárenského svazu se v letošním roce stala česká firma z oblasti informačních technologií ySystem (původně YMS Czech Republic, spol. s r. o., člen YMS Group). O představení této společnosti jsme požádali u příležitosti jeho účasti na 18. mezinárodním kolokviu „Bezpečnost a spolehlivost plyynovodů“ pana Radoslava Béreše, který pracuje v bývalé mateřské společnosti YMS, a.s. na pozici Business Development Director.
 Pane řediteli, Vaše společnost si za dobu své existence získala renomé v odborných kruzích. Mohl byste nám stručně přiblížit, kdy a jak společnost vznikla?
Kořeny všech našich aktivit pro společnosti v oblasti plynárenství a energetiky sahají do naší slovenské mateřské firmy YMS, a.s., založené v roce 1990. Ta již v 90. letech úzce spolupracovala se společností Slovenský plynárenský průmysl, a díky této spolupráci jsme mohli růst – jak ekonomicky tak i v oblasti know-how. Kdosi nás tehdy obvinil z klientelismu, ale příchod zahraničních akcionářů do SPP potvrdil náš čistý štít – čehož vizitkou je i to, že jsme nadále jeho dodavatelem. Noví akcionáři totiž udělali analýzu dodavatelů podle změn příjmů v různých politických garniturách, a z té jsme vyšli jako spolehlivý odborný dodavatel a začali jsme získávat další zakázky. A samozřejmě jsme začali diverzifikovat i svou činnost a vstupovat do nových segmentů s novými službami: digitální archívy, správa dokumentace, 3D-modely – a to pro strojírenství, vodní hospodářství, průmyslové podniky nebo státní správu.
Mnoho firem v té době vyrostlo na jednom zákazníkovi, pro Vás to bylo SPP. Představa o společnosti nemůže být ovšem úplná, pokud nám nepřiblížíte i stručnou historii vzniku české pobočky YMS.
Trh energetických firem byl v prostoru Slovenska omezený, proto se mateřská YMS začala poohlížet po okolních trzích. Logicky padla volba na Českou republiku, ve které hledala nové partnery. V roce 2003 navázala YMS úzkou spolupráci s pražskou firmou GCWare, spol. s r.o., vzniklou v r. 2000, která se věnovala zejména integraci geoprostorových informací a mobilních služeb – což byla šťastná kombinace jak pro YMS, tak i pro český a slovenský trh. Další spád událostí byl rychlý – spolu založily pobočku v Dubaji, pak v Německu, v r. 2007 YMS majetkově vstoupila do GCWare a na konci příběhu je YMS Group jako dodavatel konzultačních služeb a specializovaných systémů pro podniky v segmentu výroby a distribuce energií a médií.
Získávat zákazníky z podnikové a vůbec korporátní sféry pro nové informační systémy jistě není nic jednoduchého, neboť v oblasti IT jde vždy o novinky, s nimiž nemají žádné zkušenosti. Jakou strategii jste volili?
Orientovali jsme se na velké korporátní zákazníky, kteří – zejména v případě aplikace speciálních provozně-technických systémů – požadují přizpůsobení firemním procesům a detailním požadavkům. Právě toto „našití“ systémů na míru klientovi je to, co vyžaduje notnou dávku odbornosti a času. Aplikace nebo úpravy na míru je to, co nadnárodní společnosti dělají jenom nerady, nebo za nezaplatitelné peníze. Globální firmy preferují dodávky „krabicových“ řešení, které však nejde donekonečna ohýbat. Samotná strategie získávání zákazníků je samozřejmě obchodním tajemstvím, ale jednu položku z něho mohu myslím prozradit, a tou je osvětové působení.
 Co si pod tím máme představit?
Mám tu na mysli pořádání odborných konferencí. V r. 1999 jsme uspořádali první celoslovenskou konferenci o GIS, hned v následujícím roce jsme si to zopakovali, a tak se zrodila tradice pořádání těchto konferencí. Už v r. 2001 byla prvním ročníkem založena tradice konferencí ITIS zaměřených na podnikové provozně-technické informační systémy a jejich integraci.
Z historie vzniku společnosti jsme určitý dojem o zaměření společnosti získali, můžete formulovat dnešní zaměření YMS Group?
Dominantními aktivitami společnosti jsou konzultační služby a komplexní řešení zaměřená na vývoj a aplikaci integrovaných technických informačních systémů umožňujících interaktivní řízení a správu zdrojů v reálném čase, a to ve vazbě na geografickou, resp. jinou technickou informaci. K tomu je třeba dodat, že YMS Group poskytuje sofistikovaná řešení na klíč orientovaná na průmyslový trh B2B (business to business).
Mohl byste konkretizovat aktivity společnosti YMS pro plynárenství?
Začaly už v roce 1993, a to pracemi pro slovenské plynárenství. Z konkrétních prací mohu uvést například úspěšnou implementaci technologie GeoMedia a Geomedia WebMap Professional ve spolupráci s datovým skladem Oracle Spatial v projektu „Geografický informačný systém SPP, a.s., divízia Slovtransgaz”. Za tuto implementaci jsme získali ocenění Intergraph ER. Od klasických GIS prací se postupně přecházelo k již zmíněným mobilním technologiím pro použití v terénu – a to je právě to, co naši zákazníci potřebují, aby svým zákazníkům mohli nabídnout další přidanou hodnotu. Lahůdkou poslední doby jsou také 3D modely plynárenských objektů a digitalizovaná technologická schémata pro použití v mobilních zařízeních.
 A aktivity YMS pro plynárenství v Česku?
Jak už jsem na začátku zmínil, YMS se snaží přesunout část svých plynárenských aktivit na území České republiky. YMS Czech Republic je zaměřena především na systém yTrack pro kompletní řízení aktivit flotily vozidel v dopravních firmách. V naší IT hantýrce zařazujeme toto řešení do prostorově-kontextových služeb. Umíme pracovat s informací, kde se daný objekt - bez ohledu na to, či je to kamion, člověk nebo nejbližší zásahové vozidlo plynového dispečinku - nachází v prostoru, a můžeme dále s touto polohopisnou dynamickou informací pracovat. Totéž aplikační jádro je využíváno v systému yForce, který slouží k řízení mobilních posádek v terénu a jejich operativnímu využívání podle důležitosti jednotlivých úkolů a zásahů. Využití v distribuci v plynárenství může být například následující: po vzniku havárie nejbližší lokalizovaná posádka dostane technické parametry týkající se havárie a v určitém čase (ten je například v Německu legislativně stanoven) se dostaví k zásahu na místo havárie. Tento systém umožňuje zmenšit vozový park distribuční společnosti, zlepšit jeho využití a zlevnit a zrychlit zásah, z pohledu zákazníka jej zefektivnit. A zásahový personál se může navíc i specializovat. Tento systém je jakousi „hlavní vlajkovou lodí“ společnosti pro český plynárenský trh. Systém je možné použít nejen na distribučních plynovodech a zařízeních, ale i na tranzitním plynovodu, například při nasazování těžké stavební techniky, na podzemních zásobnících, a samozřejmě i v mnoha jiných odvětvích, například při řízení pohybu sanitních vozů.
Hodlá YMS uplatnit v Česku i další své produkty?
Druhým silným řešením YMS je management rizik. Ze Slovenska přenášíme mezinárodně vznikající systém yPipe, což je PIMS (Pipeline Integrity Management System), který je určen pro tři segmenty trhu: primárním je tranzit plynu, sekundárním je distribuce plynu včetně zásobníků a produktovody pro přepravu ropy a benzinu a terciárním segmentem trhu je těžká petrochemie a těžká chemie – týká se to tedy velkých společností, které mají velké potrubní dvory s různými médii a různými riziky. Systém umožňuje vyhodnocení rizik klíčových kritických bodů a podle nich se potom plánuje například v příštích 5 letech systém oprav.
 Byly tyto systémy již nasazeny v praxi?
Mám-li uvést úspěšné použití obou systémů, pak řízení mobilních posádek yForce jsme úspěšně řešili například pro německou společnost E.on Bayern (největšího počtu vozidel se to týkalo v Bavorsku, v oblasti Mnichova), pokud jde o řízení rizik, můžeme za největší zákazníky označit SPP a jejich dceřinou společnost eustream.
Něco podobného bylo realizováno i v Česku?
Systém yForce je jakýmsi dvojčetem systému yTrack a pro toto řešení získala naše česká pobočka například největšího českého silničního přepravce, u těžkých mobilních strojů byl nasazen v plzeňské společnosti APB, dalšími zákazníky jsou turnovská dopravní firma Nadoko nebo jeden z obrovitých německých dopravních kolosů. Základní jádro systému řízení mobilních zdrojů přes dispečerský systém umožňuje nejen monitorovat mobilní objekty a jejich aktivity, kde se nacházejí, co dělají, kde tankují apod., ale zároveň umožňuje také aktivně řídit a optimálně plánovat, co mají v nejbližší době dělat, a tento výkon kontrolovat.
YMS Group je dnes už nadnárodní společností. Můžete nějak kvantitativně vyjádřit poměr mezi výkonem slovenské společnosti, české společnosti a dalších dceřiných společností?
Jsme poměrně dynamicky se rozvíjející skupina a tento poměr se neustále mění, a to ve prospěch zahraničních poboček, protože slovenský trh se už pro nás stal malým. Také český trh, na který teď masivněji vstupujeme, má jistou kapacitu, a tak je možné se dále rozvíjet jen jedním směrem – do zahraničí. V případě expanze české společnosti, která má dnes největší objem obchodů, bylo „na pořadu dne“ Německo, kde bylo v r. 2006 nejprve zřízeno obchodní zastoupení a během dvou tří let tam dospěl vývoj našich aktivit loni v listopadu k založení samostatné pobočky YMS Germany v Mnichově. O totéž se snaží slovenská společnost směrem na východ, zájmovým územím je tam pro nás například Ukrajina, a také Polsko.
Shrnu-li to, pak se česká pobočka YMS (teď již ySystem) stává především vývojou základnou a exportérem systémů yForce a yTrack, zatímco slovenská společnost je garantem vývoje systémů pro řízení rizik. Dnes dokážeme modelovat rizika odhalovaná vnitřními nebo vnějšími inspekcemi. Stále tu jde o prostor a o souřadnice, které například u kilometrového podzemního potrubí na metr přesně určí lokalizaci vady.
 Jde výhradně o řízení technických rizik?
Nejen technických. Na jedné straně umíme přesně lokalizovat vady, určit tu nejefektivnější údržbu, přesně řídit zásahovou posádku a navigovat ji přesně k místu zásahu a na druhé straně už odpovídáme i na ekonomické otázky, například jaký vliv má čtyřhodinový výpadek dodávek na společnost, a to už je přímá ekonomická kategorie, kterou počítáme společně s ekonomy.
A tato část rizik je stále důležitější spolu s tím, jak si společnosti uvědomují, že nejdůležitějším je právě ten zákazník, který na konci odebírá plyn.
Můžete to trochu rozvést?
Když například predikujeme na pět let dopředu vliv rizik na údržbu, podstatně to ovlivňuje plánování výdajů společnosti na údržbu, a to je čistá ekonomická kategorie, pod níž se skrývá plánování počtu pracovníků, vozidel a strojů. A takové dlouhodobé plánování údržby, znamenající například omezení dodávek, umožňuje už dlouho dopředu informovat zákazníky a připravit pro ně třeba i náhradní zásobování. V praxi pak i konečný spotřebitel dokáže ocenit, jaký význam má pro něho management technického a ekonomického rizika.
Pro obchodníka při tranzitu plynu je například klíčovým údajem prodej kapacit. A ten vychází právě z technických rizik, neboť například odstavení jednoho potrubí DN 1200 kvůli údržbě sníží významně kapacitu, kterou je možno prodat v daném čase, takže obchodní kapacita je vlastně dána kapacitou technickou. Vývoj jde tímto směrem, ale těch technických rizik je stále mnohem více.
 Jaké je krédo YMS?
Shodou okolností má dost společného s plynárenstvím a utilitami: Think in space, tedy Mysleme v prostoru. Chápeme to tak, že i takové konzervativní obory, jakými byly například plynárenství a energetika, vstoupily do prostoru. To má dvojí rozměr: jednak jde například o dálkové i místní plynovody, jednak společnosti stále více vstupují do prostoru, aby byly blíže zákazníkovi, na tom je založena distribuce a její byznys. Servisní automobily, technici, poradenství, zákaznické služby – to všechno je dnes už vlastně v blízkosti konečných zákazníků. Od center, do kterých docházeli zákazníci, směřuje trend k cestě za zákazníkem. Mobilita služeb je ovšem drahá, a tady se otevírá prostor pro systémová řešení řízení mobilních služeb.
Jaká očekávání spojujete se svým vstupem do Českého plynárenského svazu?
Náš slovenský podnik je už 10 let členem Slovenského plynárenského a naftového zväzu, a ten nám umožňuje dostat se na specializované akce, na které bychom se jinak dostali jen stěží, například v říjnu se zúčastníme Světové plynárenské konference a výstavy v Buenos Aires; vyjednávání naší účasti zastřešené národním svazem má samozřejmě větší váhu, než by mělo izolované jednání jednotlivé firmy.
Podobně i od členství v ČPS si slibujeme, že se budeme moci zúčastnit různých akcí a setkání, a případně se podílet i na jejich spolupořádání. A že budeme získávat prostřednictvím ČPS informace o vývoji plynárenství v Česku i ve světě a rovněž nám umožní naslouchat zákazníkům v České republice.
Pane řediteli, děkuji za rozhovor!
Ptal se Otto Smrček
 Článek byl zveřejněn v časopisu PLYN 6/2009. Celý článek ve formátu .pdf si můžete převzít ZDE.
|
