|
 Kolísající kurz koruny, stoupající ceny nafty, mýtné poplatky, tlak na snižování nákladů - není snad jediné společnosti na našem trhu, která by se nemusela vyrovnávat se složitou ekonomickou situací. Ceny dopravy se propadly o 20 %, objemy přeprav také klesly o čtvrtinu až pětinu, počet zaměstnanců je nižší o 11 %. Nelítostný boj dopravců si vybírá svou daň a vidina solidního ekonomického oživení se každý rok posouvá.
Termín zavedení eura je v nedohlednu, platební morálka se zhoršila až nad 120 dní doby splatnosti faktur, banky zpřísnily úvěrové podmínky a dopravci se dostali do cash-flow pasti likvidity. Krize v silniční dopravě ještě nedosáhla dno, takže dopravní firmy i jejich dodavatelé musí hledat prostor pro úspory. Ten existuje také ve využití technologií, pro jejichž pořízení je teď nejlepší doba, zejména pro jejich přístupné ceny a dostatek času na přípravu celého projektu, protože zakázek je méně než bylo v minulosti.
Obecná nálada k investicím
Společnost Berg Insight předpověděla, že roky 2010 a 2011 budou náročné jak pro dopravní společnosti, tak pro dodavatele telematických systémů a zařízení, kteří jsou od zdraví dopravců přímo závislí. I když je jakákoliv predikce těžká, jasné je, že díky nedostatku finančních a personálních zdrojů se rozvojové projekty odkládají, a u těch chystaných požadují investoři, tedy dopravní společnosti, ještě kratší dobu návratnosti investice. U dodavatelů to znamená buď jít s cenou dolů, nebo poskytovat bezplatné služby, nabízet výhodné leasingové programy, zavádět nové vnitřní kontrolní mechanismy atd. Dobrou zprávou pro dodavatele „fleet“ software je chuť dopravců snižovat náklady také pomocí výpočetní techniky. Doba přeje připraveným, a ti, kteří správně zainvestují do řešení, která dlouhodobě snižují náklady, se mohou dočkat zotavení ekonomiky. Zůstat stát na místě a nepřizpůsobit se, znamená, že takovou dopravní firmu předběhnou její hbitější konkurenti, kteří vzali rozum do hrsti a koukli se lupou na náklady a svoje možnosti.
Boj o ceny
O výsostně cenovém konkurenčním boji našich dopravců se popsaly desítky článků. Knihy mluví o tom, že konkurovat jenom cenou je cestou do pekla a devalvuje celý trh. Nicméně v praxi stojí před dopravcem faktury, složenky, palivo, mzdy či leasingy, které je třeba zaplatit, a moudrá poučka to za něj neudělá. Bohužel v našich podmínkách tento boj snížil ceny dopravy až pod hranici nákladů, a to si třeba potravinářští giganti nebo maloobchodní řetězce dovolí u sušenek nebo ovoce, a i to jenom na omezenou dobu. Recese poslala ceny strmě dolů, přičemž zákazníci si na nové podmínky rychle zvykli a teď jen neradi přistupují na navýšení, alespoň o růst cen nafty. Úspory na pohonných hmotách jsou tak pro některé dopravce jedinou cestou, jak se dopracovat k zisku. Větší dopravní firmy, které zajišťují širší logistický servis než pouhou dopravu, mají lepší vyjednávací pozici a například prostřednictvím cenových doložek se u zákazníků pojistily proti nestálým cenám nafty.
Pomoc nabízí informatika
Zavádění nových technologií je jak strategickým, tak i ekonomickým přínosem. Zákazníkům musí ulehčit práci se zadáváním přepravních zakázek: otevírat jim svůj informační systém k přímému zadávání zakázek, umožnit jim zadání přepravy jednoduchým zasláním exportovaného souboru z jejich informačního systému. Nová informatika by měla pravidelně automaticky zasílat zprávy o poloze a stavu zakázky či ETA (Estimated Time of Arrival – Předpokládaný čas doručení), umožnit operativně nahlížet do mapy s polohou zásilky (WOT – Web Order Tracking – Sledování zakázek prostřednictvím internetu), zajistit možnost v průběhu zakázky přidávat místa k vyzvednutí a vyložení zakázky atd. Strategickým cílem je tedy přinášet služby, které dlouhodobě přimějí zákazníka spolupracovat s konkrétní dopravní společností, a nenechají ho vždy hledat jenom nejnižší cenu. Dobrý logistický informační systém zvládne k odhadované paušální ceně za km připočítat mýtné poplatky napříč Evropou, reflektovat časovou náročnost podle AETR řidiče, nebo zohlednit přirážku u dodávek do určitých bodů (kupř. řetězec, který nechává kamiony čekat před prodejnami).
Krach za krachem
Česmad Bohemia spočetl, že ekonomická recese pohřbila nebo pohřbí až dvacet procent dopravců, většinou provozujících jedno až pět vozidel. Jen za první čtvrtletí 2010 vyhlásila insolvenci téměř padesátka dopravců, kteří nezvládali platit mýtné, udržet tempo rostoucí spotřební daně na naftu, nedokázali profitabilně jezdit do zahraničí a hřebík do rakve jim přidalo stále vysoké odvodové zatížení za zaměstnance.
Krachem se končí problematický život firmy, která neměla dost zakázek, neuměla jezdit za fakturované sumy nebo si neuhlídala náklady. Informační technika není v tomto případě všespásná, ale pomůže. Systémy typu fleet management nebo fleet controlling dopravní firma nezavádí pro znesnadnění své činnosti, ale jako kladivo na náklady. Primární úloha je tedy dostat pod kontrolu co nejvíce nákladů. Proto jsou do fleet controlling systémů integrovány nejen sledovací a mechanizmy pro řidiče a časový fond práce a odpočinku (AETR), jeho styl jízdy se šetrnou nohou na pedálu, ale systém také zaznamenává a zohledňuje náklady na údržbu vozidla, pneumatiky, mytí vozu, monitoruje i výdaje spojené s pracovními či bezpečnostními pomůckami, které se také musejí rozpočítat do přeprav. Druhým rozměrem při monitorování aktivit jsou kontrolní mechanismy: alarm neboli poplachové hlášení pro dispečera kdykoliv řidič překročil nebo nedodržel stanovenou hodnotu Záznamový systém v přehledných hodnotících tabulkách prokáže dlouhodobé trendy, vyhodnotí nákladovou stránku dopravy, zákazníka, řidiče, vozidla, trasy atd.
Dalším rozměrem přidané hodnoty informačních soustav je kontrolní funkce u systémů pro fleet controlling, která umožňuje přepojit databází zákazníků – zadavatelů přeprav s insolvenčním rejstříkem a vyhnout se tak ježdění pro někoho, kdo má problémy se splatností faktur. Dlouhodobé přežití v segmentu dopravy je otázkou dobrých smluv mezi zadavatelem a dopravcem, korektnosti jednání obou stran – placení faktur i akceptování tlaků na cenu, a závisí také na vývoji ekonomiky a přístupu centrálních orgánů a jejich případné podpoře nebo alespoň neznesnadňování života dopravcům.
Postupný nárůst přeprav
První novinářské vlaštovky špitají o náznacích oživení v oblasti dopravy, výnosy z mýtného to střídavě potvrzují a částečně pročištěný trh dopravců tomu dává také za pravdu. S krachem nebo ukončením činnosti stovek malých dopravců, kteří „kazili ceny“, se trh trochu zpřehlednil a v současnosti se již velmi opatrně hovoří o nedostatku kamionů pro přepravu zboží. Mnoho fungujících firem bylo v zájmu přežití a konsolidace nuceno operativně splácené kamiony odevzdat leasingovým společnostem, aby se do hospodářského oživení probudili s vozovým parkem, který zase naopak nepostačuje potřebám trhu. Některé firmy se dokonce nechaly slyšet, že nabídnou vyšší cenu za dopravu, pokud jejich zakázky bude mít kdo vozit.
Velké logistické společnosti Feico, Dachser, Schenker nebo Gebrüder Weiss nepodlehli panice, nešly s cenami výrazně dolů, spíše využily cestu palivových příplatků. Rovněž ani radikálně nepropouštěly, protože chtějí být připraveny na nový ekonomický cyklus, a během pomalejšího období se věnovaly optimalizaci nákladů a také se připravovaly obchodně i marketingově.
Společnosti s vozovými parky, které používají různé informační a technické systémy nakoupené v „tučných“ letech se dnes mohou „doladit“ a lépe provázat s dalšími informačními a kontrolními systémy. Jestli doposud tyto systémy nezavedli, mohou je pořídit na leasing a přikupovat podle toho, jak bude postupně narůstat vozový park. Optimalizace nákladů může spočívat i v zavedení navigačních systémů, do kterých jim dispečer bude zasílat navržené trasy a průjezdné body.
Nechtěné ztráty paliva se dají eliminovat průtokoměry nebo hladinoměry v nádrži, jejichž naměřené hodnoty se dají sledovat v čase. Dálkové vyčtení dat z digitálních tachografů rovněž ušetří čas i palivo, protože vozidlo již nemusí jezdit do firmy na odečet dat a může se věnovat jízdám pro platící zákazníky. Možností je mnoho, vše závisí od typu flotily a přeprav, způsobu účtování, stáří vozidel apod.
Trochu makroekonomie
„Prozíravý“ krok ve formě zvýšení spotřební daně na paliva se odrazil na příjmech státního rozpočtu a podrazil nohy již tak zkoušeným dopravcům, kteří denně bojují o zakázky a dosažení magické hranice jednoho eura za kilometr. Naštěstí jsou tu biopříměsy osvobozené od spotřební daně a poskytující dopravcům prostor ke zlepšení rozvahy. Aktuální cenový rozdíl je 5 až 7 Kč za jeden litr paliva, což není málo.
V prvním čtvrtletí klesla spotřeba benzinu a nafty podle údajů Českého statistického úřadu o více než jedenáct procent. Podle údajů jedné společnosti zpracovávající tankovací karty byl propad u jejich zákazníků až dvacetiprocentní. Třeba počátkem roku, v březnu 2010 vzrostla intenzita dopravy o 8,6 % (měřeno nárůstem objemu vybraného mýtného), ale příjem státního rozpočtu ze spotřební daně na paliva se propadl o 3,8 %. Čeští řidiči tedy mnohem častěji čerpají naftu v zahraničí, zejména na Slovensku, které na tlak lokálních dopravců v souvislosti se zavedením mýtného snížilo spotřební daň na naftu o cca 20 %.
Pro dopravce jsou náklady za palivo stále naléhavější položkou v nákladové matici, proto je včasná informace o výhodných cenách pro ně vítána. Přednost mají systémy, u nichž dispečer může několika kliky sdělit všem vozidlům flotily přímo na jejich displeje ve vozidlech, jaké jsou doporučené čerpací stanice. Jednoduchý nástroj tak u velké flotily při pravidelném používání šetří na nákupu paliva a rovněž na telekomunikačních nákladech, protože dispečer nemusí všem řidičům telefonovat.
Zelená doprava má zelenou
Snížení přímého daňového zatížení na biopaliva je jedním z několika mála opatření, které se pozitivně dotklo dopravních firem. Ve své nejjednodušší formě v boji o snižování spotřeby, a tím i o minimální exhalace, jde ovšem o optimalizaci stylu jízdy řidiče. Pro tento účel se sledují hodnoty otáček a rychlosti vozidla, přičemž řidič i dispečer můžou zpětně hodnotit styl jízdy. Řidič na dotykovém displeji ve vozidle a dispečer přímo ve své dispečerské aplikaci vidí, jakou část jízdy jel řidič v optimálních otáčkách a zároveň jak dodržoval doporučenou rychlost. Rovněž jsou na obrazovce k dispozici hodnoty ujeté vzdálenosti, času a spotřeby porovnané s doporučenou spotřebou vozidla. Management může na základě tohoto kontrolního nástroje postavit motivační program pro řidiče, kteří jezdí úsporně a šetří tak dopravní společnosti náklady. Takto lze ekonomické úspory přetavit i do propagačního potenciálu směrem k veřejnosti.
Je čas investovat?
Téměř každá dopravní nebo stavební firma vlastní nějakou formu sledování či monitorování vozidel - od té nejjednodušší funkce (pouhý Tracking či Monitoring, tedy sledování polohy a rychlosti), přes pokročilejší Fleet Management až po nejmodernější Fleet Controlling. Se stoupající investicí může dopravce počítat s obecně vyššími úsporami, ale žádná technologie není samospasitelná, a pokud si management neohlídá pracovníky a správné používání zakoupených technologií, k úsporám se firma jako celek nedopracuje.
Tomáš Jaroš
člen vývojového týmu yTrack společnosti ySystem  Článek byl zveřejněn s laskavým souhlasem redakce časopisu Truck & Business.
Celý článek o Fleet Controllingu si můžete převzít ZDE (formát .pdf).
|
