|
 Za poslední měsíce nic nového: těžké časy přitvrdily dopravní byznys. Ale stát si mne ruce: majitelé nákladních aut a autobusů zaplatili třeba v letošním říjnu 621 mil. korun, což je téměř o pětinu více než před rokem. Je to znakem hospodářského oživení, nebo jenom odrazem zapojení nových skupin vozidel do mýtného systému?
Odpověď není černobílá: nové skupiny automobilů zapojených do mýtného systému generují přibližně 10 % výnosů. Svou troškou přispěla i nově otevřená část Pražského okruhu a také se zvýšila aktivita zahraničních dopravců. Pozitivní je i samotný narůst průmyslové výroby. Roste však i množství insolvencí, a odvětví dopravy je jedním z nejhůře postižených.
Insolvence v dopravě přibývají
Podle zpráv analytické společnosti Coface poklesl počet insolvencí za třetí kvartál 2010, což potvrdilo sestupný trend nových insolvenčních řízení tohoto roku. Regionální i odvětvové rozdíly však jsou znatelné. Zatímco ve Zlínském kraji meziročně poklesl počet insolvencí o 30 %, v Karlovarském počet stoupl o 50 %. Při pohledu na problematická odvětví jde v první řadě o výrobu a distribuci pohonných hmot, kde je počet nově vyhlášených insolvencí nejvyšší. To může souviset s daňovými úniky při „plánovaném krachu“ jednorázových podnikatelů a firem, které neodvedly DPH z kupovaných pohonných hmot. Bohužel dynamika vývoje nových insolvencí v oblasti dopravy je neúprosná: absolutní počet insolvencí od roku 2008 stále stoupá.
 Pětina dopravců skončí
I když přibývá zakázek, dopravní firmy ještě stále nedokázaly „prodat“ vyšší náklady dál svým zákazníkům. Cenové doložky existují většinou u dopravců, kteří mají dostatečnou velikost a pozici pro vyjednávání s klienty. Nejčastěji jde o firmy, které poskytují komplexní logistický servis a nižší výnosnost samotné dopravy dokáží rozpustit v lepších maržích v dalších logistických aktivitách. Malí dopravci s vozovým parkem do pěti vozidel jsou nechtěnou obětí ekonomické recese. Nevynikají speciálními službami a v moři dalších jim podobných firem jednoduše zaniknou. Dalším hřebíkem do rakve se stala platební disciplína zákazníků dopravců. Některé jejich pohledávky se staly nedobytnými, a v mnoha případech se reálná splatnost faktur přiblížila kritické hranici 120 dnů. I dobře fungující dopravce s takovýmto portfoliem neuhrazených faktur se stává pro banky problémem.
Jeho pohledávky se totiž podpisují na finančním zdraví firmy a jakýkoliv úvěr od banky by se nemusel vrátit. Dopravce je tak v pasti vlastních pohledávek. Česmad odhaduje, že díky recesi zkrachuje 15 až 20 % jeho členů, hlavně malé firmy s několika kamiony. Krize v silniční dopravě ještě nedosáhla dno, takže dopravní firmy i jejich dodavatelé musí hledat prostor pro úspory.
Bez podpory státu
Navzdory ekonomické recesi se dopravci stali doslova dojnou krávou pro financování dopravní infrastruktury, přičemž však tuto infrastrukturu nevyužívají sami. Jsou také terčem stížností veřejnosti, za poslední roky rozdmychávané ekologickými aktivisty a příslušnou politickou partají.
Veřejnosti vadí jízdy kamionů v určité dny a hodiny, předjíždění, exhaláty, ale také chtějí čerstvé housky každý den a plně zásobený hypermarket. Zboží se samo nezaveze a restrikce v určité dny jenom zhustí provoz v jiné dny, namísto rozložení množství dopravy v čase. Některé okolní země přijaly podpůrná opatření pro dopravce – někde to jsou přímé dotace, jinde levnější nafta. Silný tlak vyvinuli třeba slovenští dopravci, kteří nechtěli jenom na svých ramenou snášet chaos při zavádění mýta a vydobyli si snížení spotřební daně na naftu. Česká vláda je však tvrdší. Přenést objektivní náklady na zákazníky dopravců je téměř nemožné, protože dotovaní a podporovaní zahraniční konkurenti budou jezdit levněji, i když je třeba mýtné náklady neminou. Seriózním odvětvovým indikátorem nákladů autodopravy je Nákladový index Česmadu. Ten ve 2. Čtvrtletí roku 2010 vzrostl proti 1. čtvrtletí roku 2010 o 2,8 %, meziročně vůči 2. čtvrtletí 2009 byl vyšší o 4,3 %. Ceny přeprav – až na výjimky – zůstaly beze změny, protože logistika je brána jako nutné zlo a přívěšek výroby, ne jako partner a nevyhnutelná součást výrobního procesu.
Význam silnic roste
V porovnání se železnicí dlouhodobě roste význam silniční dopravy. Železniční vlečka totiž nevede ke každému skladu či hypermarketu, a způsob fungování železniční dopravy vylučuje flexibilitu tak, jak jsme zvyklí u nákladních vozidel. I k nelibosti ekologů třeba v roce 2009 objem železniční přepravy poklesl o 17,2 %, ale silniční doprava jenom o 12,9 % tunokilometrů v porovnání s objemem předchozího roku.
Jak proti problémům
 Existují dopravci, kteří jsou stále profitabilní a recesi přečkávají v relativně dobré kondici. Jde o větší firmy s desítkami vozidel poskytující širší logistický servis, nejen dopravní služby. Bez výjimky tyto firmy mají precizně nastaveny vnitřní procesy firmy a striktně dohlížejí na náklady. Pro každé vozidlo mají nastavené limity spotřeby. Překročení limitu musí řidič hradit ze svého, pokud k tomu nebyl vážný důvod. Zavedli tzv. profily tras pro rychlost, stoupání, počet vynucených zastávek, aby bylo předem jasné, kolik paliva a času bude stát konkrétní přeprava. Takto připravené podklady jsou dobrým podkladem k vyjednávání o cenách s klienty. Pokud chtějí mít větší kontrolu nad svými náklady, zavádějí Fleet Controlling systémy, které poskytují více kontrolních mechanismů.
Primární úlohou je dostat pod kontrolu co nejvíce nákladů. Proto jsou do Fleet Controlling systémů integrovány nejen sledovací mechanismy řidiče a časový fond práce a odpočinku (AETR), jeho styl jízdy, ale zaznamenávají a zohledňují náklady na údržbu vozidla, pneumatiky, mytí vozu, monitorují dokonce i výdaje spojené s pracovními či bezpečnostními pomůckami, které se také musejí rozpočítat do přeprav. Druhým rozměrem při monitorování aktivit jsou aktivní kontrolní mechanismy.
Řidiči musí šetřit
Recese zpomalila rozvoj dopravních firem. Nová vozidla se nekupují, spíše se investuje do zlepšení kontroly a výchovy řidičů k šetrné jízdě. Každý větší dopravce používá nějakou formu GPS monitoringu, ale v rámci generační obnovy nasazují větší dopravní firmy nové systémy. Tyto neprozradí jenom polohu a rychlost, ale zanalyzují vytížení autoparku a ukážou prstem na řidiče, kteří firmu stojí nejvíce na provozu vozidla. Samotná informační technika není všespásná, ale pomůže v identifikaci provinilců a dá firmě do ruky důkaz pro jednání s řidičem. Horkou novinkou u Fleet Controlling systémů je sledování a analýza jízdního stylu řidiče.
Světlo v tunelu
Průmyslová produkce v 1. pololetí 2010 vzrostla meziročně o 9,7 %, což se odrazilo na zvýšení tržeb v oblasti přepravy a skladování dopravců o 5,3 %. I když nastává ekonomické oživení hospodářství, neznamená to vítězství pro dopravce. Zvyšující se náklady na mýto, drahá nafta a nedostatek podpory ze strany státu se podepsaly na stavu tohoto odvětví hospodářství. Prostor pro úspory existuje v důkladném dohlížení na náklady, s čímž souvisí i zavádění nových technologií v rámci Fleet Controlling systémů, pro jejichž pořízení je dnes nejlepší doba.
Tomáš Jaroš
člen vývojového týmu yTrack společnosti ySystem
 Článek byl zveřejněn s laskavým souhlasem redakce časopisu Truck & Business.
Celý článek o Fleet Controllingu si můžete převzít ZDE (formát .pdf).
|
